ProInflow 

Abstract: Účel – Sumarizujú sa trendy rozvoja informačnej etiky z pohľadu trendov výskumov informačnej vedy. Cieľom výskumnej štúdie je prezentovať výskum názorov expertov súvisiaci s budúcnosťou informačnej etiky. Metodológia / dizajn – Využívame inovatívnu metodológiu kombinujúcu bibliometrické analýzy, kvalitatívne analýzy dát diskusie expertov a konceptuálne modelovanie. Dizajn štúdie vychádza z Delfskej štúdie zameranej na informačnú etiku. Východiskom sú obsahové analýzy vybraných publikovaných prác so zameraním na informačnú etiku, kvalitatívne analýzy dát v rámci Delfskej štúdie, metaanalýzy výsledkov prvých kôl štúdie a konceptuálne modelovanie. Výsledky – Predstavuje sa pojmový model štruktúry tém informačnej etiky a pojmová reprezentácia etiky digitálnych informácií. Identifikuje sa tematická diverzita a viacrozmernosť informačnej etiky. Aktuálne témy informačnej etiky sú etika aplikácií umelej inteligencie, dátová etika, etika informačnej gramotnosti, informačná bezpečnosť, ochrana súkromia. Predstavujú sa výsledky analýz diskurzu 6 expertov z diskusie so zameraním na budúcnosť informačnej etiky (etická kríza, riziká umelej inteligencie, možné nástroje riešenia problémov). Komparáciou tém sa vyvodzuje multidimenzionálny model etických výziev digitálnych informácií a model etických faktorov informačných interakcií človeka. Originalita / hodnota – Navrhnuté modely možno využiť pri projektovaní etických funkcií systémov a služieb a v ďalšom výskume. Odporúča sa hodnotovo senzitívny dizajn s aplikáciou morálnej imaginácie a morálnej gramotnosti. V perspektívach informačnej etiky dominuje formovanie etického povedomia a citlivosti komunít a spolupráca rôznych aktérov (výskum, online platformy ai.). V záveroch sa navrhuje spolupráca rôznych odborov pri transdisciplinárnych problémoch informačnej etiky (informačná veda, informatika, humanitné, sociálne a psychologické vedy). Zdôrazňuje sa význam inovatívnych zmiešaných metodologických prístupov k výskumu informačnej etiky, výskum kontextu a hodnôt informácií, digitálneho života človeka a etiky umelej inteligencie.

Abstract: Účel – Cílem předkládaného odborného článku je nastínění základních postupů při katalogizaci standardních gramofonových desek, a to zejména v souvislosti s řešením problematiky vročení. Datace nahrávek je jedním z podstatných (a povinných) kroků pro správnou identifikaci a tím i katalogizaci zvukových dokumentů ve fondech paměťových institucí v ČR. U některých typů zvukových dokumentů, jako jsou např. i historické gramofonové desky, naráží však samotný postup při určování datace na mnohá úskalí. Způsoby řešení problematiky vročení a jejich aplikace v katalogizační praxi budou v textu představeny na vzorku z vybrané části sbírky fonotéky Národního muzea – Českého muzea hudby (dále jen NM-ČMH), konkrétně pak osobní diskotéky významné osobnosti populární hudby první poloviny 20. století, R. A. Dvorského. Design/metodologie/přístup – Na základě představení možností určování datace z etiket standardních gramofonových desek, a při užití různých typů specializovaných zdrojů (historických katalogů, diskografií, elektronických databází, specializovaných příruček atd.) byla dle pravidel RDA minimálního záznamu a ve formátu MARC 21 katalogizována sbírka standardních gramofonových desek ze sbírky diskotéky R. A. Dvorského. V textu jsou představeny vybrané příklady využití různých typů zdrojů a následného zápisu vročení do katalogizační systému. Výsledky – Zamýšlenými výsledky jsou: 1) aplikace specializovaných zdrojů při vročení standardních gramofonových desek a 2) ukázka modelových příkladů katalogizace standardních gramofonových dese ze sbírek Národního muzea – Českého muzea hudby dle pravidel RDA ve formátu MARC 21. Originalita/hodnota – Hlavním přínosem článku je ukázka popisu a katalogizace standardních gramofonových desek ze sbírek Národního muzea – Českého muzea hudby dle minimálního záznamu a pravidel RDA ve formátu MARC 21 na modelových příkladech vybraných gramofonových desek z diskotéky R. A. Dvorského. Dalším přínosem je přehled aplikace několika druhu pomocných zdrojů, které jsou klíčové při určení datace standardních gramofonových desek. Takové typy zdrojů mohou sloužit katalogizátorům a dokumentátorům paměťových institucí jako pomůcka při katalogizaci, rekatalogizaci a evidenci fondů a sbírek standardních gramofonových desek. Lze tak retrospektivně nahrávky datovat, což doplňuje nedostatečný popis zvukového nosiče např. při různých projektech. Klíčová slova: katalogizace, zvukové dokumenty, standardní gramofonová deska, vročení, diskografie, katalogy, databáze, Rudolf Antonín Dvorský

Abstract: Účel – Tento odborný článek si dal za cíl vyčíslit základní parametry publikační aktivity České republiky, srovnat ji s publikační aktivitou dalších zemí, vyčíslit podíl zemí s větším, popř. menším přírůstkem dokumentů do databáze Scopus a hledat souvislosti mezi ročním přírůstkem dokumentů a H-indexem zemí a dalšími parametry. Design/metodologie/přístup – Data byla získána pomocí vybraných indikátorů na portálu SCImago Journal & Country Rank, a dále zpracována pomocí statistického nástroje Excel. Výsledky – Na tvorbě databáze Scopus se podílejí zejména země s vysokým přírůstkem dokumentů. V roce 2020 se dostala na první místo v ročním přírůstku dokumentů Čína, a poprvé od roku 1996 tak překonala USA. Dokumenty autorů s afilací k ČR tvoří 2,54 % ve všech oborech a 4,29 % ve vědním oboru Agricultural and Biological Sciences v rámci zemí EU-28. Mezi zeměmi V4 vykazuje Česká republika nejvyšší nárůst počtu dokumentů za rok a také největší podíl na tvorbě dokumentů na jednoho obyvatele. Originalita/hodnota – Předkládaný článek je originální ve způsobu zpracování dat získaných na portálu. Jeho přínosem je vyhodnocení vybraných parametrů publikační (vědecké) aktivity ČR a její srovnání s dalšími zeměmi. Klíčová slova: citační databáze Scopus, portál Scimagojr, vědecké časopisy, publikační aktivita zemí, indikátory zemí, Česká republika

Abstract: Účel – Tento odborný článek popisuje možnosti využití pomocného softwaru za účelem efektivní tvorby obrazových datových sad z dokumentů digitální knihovny. Popisovaný software, kromě běžných způsobů práce s daty, využívá prvky strojového učení, které mají potenciál jak práci anotátorů usnadnit, tak také změnit anotační praktiky. Zároveň je kladen důraz na jednoduchost a otevřenost celého procesu. Cílem je na tyto prvky upozornit pomocí praktických ukázek. Design / metodologie / přístup – Po úvodní části jsou představeny možnosti výběru a separace dat z dokumentů digitální knihovny. Zároveň je poukázáno na limity těchto přístupů. Na základě těchto poznatků jsou poté zkoumány možné přístupy a využití pomocného softwaru za účelem tyto limity překonat. Metody jsou popisovány na základě praktického využití softwaru při anotačním procesu. Validace prvků strojového učení je provedena mimo jiné vizualizační technikou Class Activation Mapping a pomocí metriky F-score. Výsledky – Popisované přístupy a využití pomocného softwaru s prvky strojového učení se ukázalo jako velmi přínosné. Software nejen práci anotátorů ulehčuje, ale zároveň značným způsobem urychluje a zpřesňuje. Za velké pozitivum lze považovat univerzálnost testovaného modelu strojového učení, která umožňuje rozšířit anotační procesy za zprvu předpokládané využití, a dává tedy prostor pro další výzkum v této oblasti. Originalita / hodnota – Odborný článek poukazuje na možné přístupy využití pomocného softwaru, usnadňující tvorbu obrazových datových sad u dokumentů s omezeným množstvím identifikátorů, jako je například digitální knihovna, a to bez potřeby komerčních nástrojů. Dále ukazuje praktické příklady, jak lze pomocí strojového učení tyto procesy zefektivnit. Podstatné jsou také příklady možností univerzálního využití těchto procesů.